Zpráva o činnosti VVVV za rok 2023

Chlapi sobě – Nový Šaldorf

V tomto roce pořádal akci Chlapi sobě František. Sraz všech účastníků akce nemohl být nikde jinde ,než u něho v Kravsku. Po nezbytném kafíčku a přípitku na zdar akce jsme si nasadili naše červeně zářící klobouky a vyrazili směr Znojmo. První zastávkou bylo Muzeum motorek a všeho ostatního. Bylo co k vidění a tak jsme se malinko zdrželi. Oběd jsme stihli právě včas. V restauraci U Karla opravdu dobře vaří a i pivko bylo velmi dobré. Po obědě vedly naše kroky do muzea pivovaru Hostan a následně na exkurzi do Městského pivovaru. K večeři a ubytování jsme se přemístili do sklípku zvaného Náš sklep. Večeře byla vskutku domácí a navíc doprovázená zpěvem a hrou na kytaru samotným majitelem sklípku. Zpěvy a degustace vína, se některým veteránům protáhly dlouho do noci. Ráno vyšlo najevo,že příkré schody k pokojům byly nad síly některým generálům.

Druhý den začal prohlídkou Louckého kláštera a Muchovy epopeje ve zmenšeném měřítku a navíc složené z deseti tísíců puzzlů. Poté následovala prohlídka starého města Znojma. Nechyběl i oběd v centru města. Cestou zpět na základnu v Kravsku jsme se ještě zastavili u kaple Sv. Eliáše a pokochali jsme se krásným pohledem na Znojmo a rozloučili jsme se s ním.

Na úplné rozloučení nám Marta připravila pohoštění s kávičkou. Jí i Františkovi jsme posléze poděkovali za vše co nám připravil a ukázal.

XXX. Setkání VVVV – Velké Bílovice

Poslední velké setkání VVVV, jak jsme ho nazývali po celých třicet roků, se uskutečnilo ve Velkých Bílovicích. Spolu pořadatelství se ujali Laďa Spěvák a Honza Ševčík za nemalého přispění svých poradkyň. Dopředu nebylo avizováno , že to bude naposledy, ale do mysli všech se tento pocit vtíral. Již několik roků zpětně se ztěžka tato setkání uváděla k životu. Všem začínalo být jasné, při pohledu na datum narození a s ohledem na naše tělesné schránky to bude těžší a těžší. Celý průběh akce byl o to upřímnější , zábavnější a stále jsme si měli co říci. Zábava v penzionu U školy proudila dlouho do noci. Nechyběly i tradiční zpěvy a tanečky. Ráno jsme se v vydali vinicemi směrem ke kapličce. Víme a známe, jaké krásné místo, s výhledy do krajiny, to je. Nebylo náhodou, že právě zde proběhlo, za tónů naší statní hymny, stažení a uschování naší zástavy. Chvíle to byla dojemná , už z toho důvodu, že spousta z přítomných se v tento den viděla asi naposledy a třicetileté přátelství se vrylo do našich duší. Po společném obědě na mlýně se všech 34 účastníků rozjelo ke svým domovům.

Přátelé, kamarádi VVVV,díky Vám všem, kteří jste se v průběhu let podíleli na našich setkáních, nebo jste se jen účastnili všeho co Vám jiní kamarádi připravili. Bylo to opravdové přátelství, které překonalo roky a všem pospolu bylo vždy dobře.

Žijte krásně a zdravě !!!!

Společná dovolená – Nový Šaldorf

Letošní společnou dovolenou jsme začali obědem v Kuchařovické restauraci. Pořadatelé, manželé Vykličtí nás v kostce seznámili s tím, co nás čeká a nemine. Již první zastavení v Malovaném sklepě v Šatově , dávalo tušit, že to bude opět jízda.400 let starý kopaný a roky vymalovávaný svým majitelem byl vyjímečný. O kousek dál byl zase jiný objekt našeho zájmu – zpřístupněný pěchotní srub. Pro veterány zajímavý i s ohledem na svérázný výklad průvodce, který nás srubem provázel. Po nezbytných fotkách ve venkovním prostoru jsme se v pozdním odpoledni přesunuli do našeho přechodného bydliště – penzionu Dionýsos v Novém Šaldorfu. Krásný penzion,velmi dobré stravování i ubytování. Druhý den jsme zahájili okružní jízdou vláčkem po městě Znojmo. Staré město, katakomby, vyhlídky, kostely, rotunda, hrad, no prostě je v tomto městě mnoho k vidění a zdaleka jsme vše nestihli. V našem programu nechyběla ani projížďka lodí po Vranovské přehradě a návštěva zámku ve Vranově nad Dyjí. Poslední naší zastávkou byl zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou. Celou naši dovolenou provázelo krásné letní počasí a to dávalo punc na tečku všem dnům. Závěr dovolené byl tam, kde započal v restauraci v Kuchařovicích. Tam jsme akci zhodnotili a následně se rozloučili. A odjížděli k domovům. Franto a Marto, velké díky za Váš čas při přípravě této akce. Byly to čtyři krásné dny . Ještě jednou díky.

Tradiční vinobraní – Velké Bílovice

Tohoto roku byl stav pohotovosti a nástupu do akce stanoven na 13.9.2023 a průběh vinobraní se protáhl skoro na celý měsíc. Prvních 9 sběračů se tradičně sešlo u bohaté snídaně. Zahájení muselo být provedeno štamprlí slivovičky. Chvíli se debatovalo, pojedlo a s posledním douškem kafíčka jsme se zvedli a rozjeli do ještě zelených, ale hrozny krásně obsypaných vinic. Ještě než však došlo k odstřihnutí prvních hroznů, musela být provedena první fotka s celou dnešní skupinou sběračů. Tento rok, k již známým tvářím mezi řádky, přibyl nový, nám neznámý sběrač – František Švrček – Láďův kamarád. Tento pán emigroval v roce 1969 do Austrálie. Útěk byl dramatický , ale vyšel. V Austrálii žije dodnes a letos přicestoval do ČR. Po celou dobu vinobraní, čtyřikrát po sobě, jsme odváděli zodpovědnou a kvalitní práci. Platí to například i o Martě, která letos přijela se zraněním na ruce a na jejím výkonu to nebylo znát. Zdá se však, že z vinic nás pomalu vytlačuje moderní technika – kombajny na sběr hroznů. Nutno podotknout, že pracují rychle i kvalitně, ale jejich práce je přeci jen drahá !!!! Určitě však přijde čas, kdy tyto stroje nahradí práci sběračů. V průběhu celého vinobraní nás doprovázelo dobré počasí a tak dne 11.10.2023 byl sklizen poslední hrozen. Toto právo má vždy Láďa junior. Úplný závěr je stvrzen otevřením lahví šampaňského, přípitkem a poděkováním vinohradu za bohatou úrodu. Zpracováním poslední vany hroznů a následným pozváním k posezení v restauraci Na mlýně a poděkováním za odvedenou práci, vinobraní definitivně skončilo.

Dámská jízda – Lázně Luhačovice

Letošní lázeňský odpočinek našich poradkyň probíhal až ve třetí dekádě měsíce listopadu. Ubytování proběhlo v nám již známém objektu Myslivna. Přesouvání zavazadel, krabic a batůžků na ubikaci, dávalo tušit , že večery a vlastně i celé dny budou dlouhé a náročné. Hned druhý den ráno nás Luhačky přivítaly krásným bílým příkrovem. Cestou na a z procedur jsme se tedy venku moc nezdržovaly a raději zasedly k vínečku a k žolíku. Z fotky dost dobře nelze rozeznat kdo vyhrál, ale z tváře Jiřinky lze vyčíst zaujetí a soustředěnost na další tah. Tak asi to byla ona kdo vyhrával. V dalších dnech chladné zimní počasí pokračovalo. Zvykly jsme si a pravidelné procházky lázněmi s již vánoční výzdobou probíhaly. I kvůli Květě, která zde byla poprvé a tak jsme jí museli vše ukázat a seznámit jí s lázněmi a okolím. Pobyt uběhl jak voda v místním potoce a přiblížil se odjezd domů. Poslední kroky vedly k pramenům, kde jsme si naplnily láhve léčivou vodou a s již naplno zimními lázněmi jsme se rozloučily. Jančo díky a za rok neschle !

Adventní Olomouc

14.12.23 v 10:51 hod ,na nástupišti č.3 , již netrpělivě Zdeněk s Jiřinkou očekávali příjezd rychlíku R 805 MORAVAN. Přesně na čas přivezl veterány a poradkyně k prožití dnešního adventního dne v historické Olomouci. Po cestě je nutné se občerstvit a tak jsme mohli hned vyrazit do OC Šantovka na kafíčko a zákusek. Nejdříve však Zdeněk prověřil, zda všichni 65+ můžou jet MHD zadara a vyrazili jsme. Vstup do Šantovky byl krásně vyzdoben a zelený koberec, pro nás speciálně položen, nás nasměroval k občerstvení. Generálové si stoupli do fronty a poradkyně zaujaly místa u stolků. Dvě slečny za pultem obsluhovaly celkem rychle i když prvotní zadání toho co si přejeme trochu vázlo. V závěru , kdy byl na řadě Kudrnáč se to zadrhlo úplně a vypadalo to, že se Lidka vysněného lunga nedočká. Nakonec se s nimi domluvil, asi pomocí překladače a kafíčko bylo na stolku. Šantovku již známe, ale přesto jsme po ní chvíli kroužili a kochali se vánoční výzdobou. Těsně za lávkou pro pěší před Šantovkou se na malém náměstíčku nachází restaurace Michalský vpád. Zde jsme si dali oběd, pivko a pokračovali k prohlídce obou olomouckých náměstí s vánočními stánky. Nálada byla výtečná až tak, že Lidka uprostřed náměstí loudila na Láďovi taneček. Laďa odmítl s tím, že tak dobře najezený nebude blbnout a tak to Lidka rozjela sama. Letos byla zarezervována prohlídka radnice s výstupem na věž. Odměnou za námahu při výstupu byl voucher na punč pod orlojem. Tento punč pro všechny rozjel nebývalé veselí až do samého konce. U stejného stánku a slečen jsme jich koupi asi pět. U toho pátého jsme již nepočítali, ale začali jsme je vylepšovat rumíkem….. Punčový rej přibrzdilo až vystoupení retro skupiny Michal Tučný. Pohupování v kruhu a zpěv známých písniček nebral konce. Až pohled na hodinky a známá píseň Až na vrcholky hor v nás vyvolala i chvíle dojetí, které u Ládíka přetrvalo až na nádraží ČD. Zde na nástupišti č. 3 opět čekal rychlík MORAVAN. Lojzík, těsně před odjezdem, vyndal plácačku a poslední slivovička ukončila tento adventní den. Byl se vším ,co k vánoční pohodě s kamarády patří. Díky Vám všem.

Zprávu zpracoval Zdeněk