Zpráva o činnosti VVVV v roce 2022

Chlapi sobě – Kuželov

Seskupení jižního křídla proběhlo ve Velkých Bílovicích. Moc jsme se nezdržovali, dali po štamprdličce a následoval přesun Blatnice pod Sv. Antonínkem. Zde, ke štamprlím, přibyl i bohatý bufet. První zastávkou bylo Vobecké muzeum. Muzeum plné předmětů denní potřeby z přelomu 19. a 20. století. Množství vystavených exponátů svědčilo o velkém zapálení majitele muzea – bývaleho starosty obce. Po prohlídce muzea následoval přesun do Kuželova. Kuželov byl centrem této naší akce. Malou účast na této akci odpoledne vylepšil svým příjezdem velitel Vlastik. Prohlídku Kuželovského mlýna jsme již absolvovali kompletní a vydali jsme se směrem k Moravsko-Slovenské hranici. Na samém vrcholu , u hraničních kamenů je zbudováno krásné ohniště, kde jsme si odpočali u opékání donesených špekáčků. Všichni jsme si smlsli, jen Ševča to měli s popelem. Svoji nešikovnost komentoval slovy – s popelem je to lepší k zažívání !

Návrat do Kuželova proběhl v pohodě. Večer se nesl v tradičním duchu – dobré jídlo a pití. Do starobylých postelí jsme uléhali sice trochu unaveni, ale spokojeni. Tak jak to bývá na našich akcích skoro již zvykem ,má vždy pořadatel akce nějaká privilegia. Tonda si tedy mohl pospat a mít hambaté sny na krásné kachlové peci.

Druhý den jsme se vrátili do Blatnice. Prohlédli si bunkr z doby ČSLA a zajeli na Konopný kopec do moderně vybaveného vinařství. Z pohledu rytíře vína nádhera, ale ……..Prohlídkou tohoto vinařství naše akce končila. Při loučení nás Toník s Jančou obdaroval maketou Kuželovského mlýna a spokojeni jsme se rozjeli ke svým domovům.

Oslava 70. narozenin veteránů – Velké Bílovice

Tuto velkou akci si pod svá křídla vzali Spěvákovi. Místo konání – penzion U školy. Chvíle , než dorazili všichni zvaní, bylo naplněno klábosením , tradiční slivovičkou a samozřejmě pěním lidovek. Před večeří následoval slavnostní nástup oslavenců. Všichni přítomní byli oděni do slavnostního. Hlavně poradkyně byly v úborech od návrhářky Lidušky a slušely jim náramně ! Oslavenci dostali od svých poradkyň růži a vekou fotoknihu, nutno dodat, že opravdu krásnou. Kniha pocházela z dílny Zdeňka, který se na ní , sestavením, edicí, kompozicí a prací , nezištně podílel. Velkým poděkováním pro Zdeňka, byla radost všech obdarovaných z tohoto dárku.

Bohatost jídla a pití ještě orámovala nalévaná archivní 20 tiletá slivovička ze skleněné pušky Hozy. Je pravdou, že to nebylo nalévání, ale spíše sprchování . O to více však chutnala. Všeobecné veselí s dobrou náladou se protáhlo dlouho za půlnoc.

Druhý den se větralo tělo i hlavy procházkou v nové čtvrti Velkých Bílovic s následnou prohlídkou vinařství Sedlák. V tomto krásném vinařství proběhla i ochutnávka vín, samozřejmě jen pro ty , kdo mohli.

Celé toto slavnostní setkání bylo zakončeno obědem v penzionu Na mlýně. Poděkování Laďovi i Lidce je na místě, bylo skvělé !

Setkání VVVV – Vizovice,

Ve dnech 20.-.21.52022 proběhlo již …..setkání VVVV, kterého se zúčastnilo 14 veteránů a …Akci pořádali Lojzík a Alenka. Celá akce byla orámována krásným počasím a to vždy vede ke krásným vzpomínkám a spokojenosti všech přítomných. Po roce je vždy o čem klábosit a vzpomínat , hlavně když je to podpořeno dobrým pitím a jídlem. Výpravčí na odpočinku tentokrát přijel sám. Bavil nás však jako vždy. Tentokrát jiným dronem a velkým tankem. Po večeři panovala dobrá nálada. Zpívalo se ,tančilo, poslouchali se krásné lidovky a diskutovalo se. Hvězdou , nejen večera, večera byl Franta. Nezůstalo jen u předvádění „svých hraček“, ale i čtením vtipů ze své knihy všechny bavil. Vše korunoval ráno zaneřáděním celého pokoje po nadměrné konzumaci limonád. Nesnídal, neobědval a s prázdným žaludkem musel po cestě domů vyhledat i lékaře …..

Po dopolední procházce Vizovickými lesy, obědě, vyrovnáním dluhů, jsme se rozjeli ke svým domovům.

Díky Lojzíkovi, díky Alence za krásnou akci s mnoha zážitky.

Dovolená – Slavkov u Brna

Tuto dovolenou organizovala místní rodačka Jana. Samozřejmě s přispěním Tondy, který dolaďoval detaily. Slavkov je sice všem blízko, ale mnozí z nás zde byli poprvé. Penzion, kde jsme bydleli byl v centru města, ale prostředí se zahradou tomu nenasvědčovalo, ba naopak.

Město samé se svými starobylými uličkami, velkolepým zámkem, parkem,hospůdkami a hlavně svou historií, nás okouzlilo. Ještě, než jsme to rozjeli naplno, tak nás opustili Kocandovi. Pobyli jen den a spěchali za okurkami. Druhý den jsme vyrazili na výlet. Buchlovice se zámkem a hrad Buchlov nás přivítali špatným počasím. Při prohlídce zámku i hradu nám to však nevadilo. Oběd a studené pivečko jsou sice dobré věci, ale Kudrnáčovi se to trochu vymklo z pod kontroly a měl co dělat aby nedošlo k tragédii. Pod starobylou lípou jen těsně zvítězil. Lípa je prý od té doby více zelenější. Odnesly to jen trenýrky a jsou někde pod hradem.

Další den započal návštěvou papouští zologické zahrady a pokračovali jsme na Mohylu míru. Následoval oběd , kafíčko nebo pivko. Den jsme zakončili tradičně hrou Člověče nezlob se. Tentokrát dle světových profi pravidel. Ani tyto pravidla nezabránila drobným roztržkám při hře. K vítězi jsme se přesto dostali a nikdo se nezlobil.

Předposlední den jsme věnovali městu Slavkov a jeho zámku .Krásný zámek s velkým parkem a historií spojenou s bitvou U Slavkova. Kafíčko jsme dali v areálu golfového hřiště i s neplánovanou malou teoretickou ochutnávkou golfu od nadějného golfisty. Večeře byla objednána v rekonstruovaném místním soukromém pivovaru. V krásném prostředí nám i chutnalo a nejen pivko.

Loučení a ukončení akce proběhlo před rodným domem Jany. Z výrazů tváří všech zúčastněných bylo zřejmé, že se jim dovča líbila . Jano i Tondo díky moc.

Tradiční vinobraní – Velké Bílovice

Každý den vinobraní začíná a končí posezením u jídla a pití. Mezím je však hodně práce , trocha smíchu a dobrého či špatného počasí. U srdce však vždy zahřeje plná vana krásných zdravých hroznů ,směřující do sklepa ke zpracování. Do mysli se hned vrývá představa dobrého vína z nich vyrobeného a následná celoroční zdravá konzumace tohoto moku.

Když sběr doprovází sluníčko, tak jsou na tvářích vidět i úsměvy. Ty přicházejí i za špatného počasí při srandovně oblečených sběračích. Když velké vedro nebo zima a špatné nezdravé hrozno, je vše jinak. Bolístky jdou napovrch, úsměvy mizí a práce nebaví. Tato situace však nastává jen velmi zřídka. Více platí, že mladý Honza – zvaný Aladin, vždy počasí zařídí a pak nám ani nestačí vysypávat kýble s hrozny. U zpracovny vína na Belegradech bývá přestávka na občerstvení. Je tu i malá hospůdka Gajdoš. Toník si chtěl dá pivko, ale odradila ho již i cena za litr burčáku 160,- Kč a vrátil se k lahváču ve sklepě.

Letos, druhý den vinobraní jsme v jeho závěru zmokli. Nevadilo to , závěrečná vana byla již plná. V závěru dne byl Aladin za svje výkony při všech vinobraních obdarován kniho k našim 70 sátinám, kde je také dost často vyobrazen. Měl radost. V průběhu měsíce, kdy vinobraní probíhalo, do něho zasáhl i Kovid. Tentokráte Zdeňka s Honzou. Holt Kovid je sviňa i po Kovidu. S Budějičáky přijel na pomoc i jejich soused Jirka a bylo vidět, že práce se nebojí. V dalším termínu vinobraní 22.9. nás dokonce překvapily i kroupy. Na některých fotkách , i přes tuto skutečnost vypadáme jako sexy – mlaďoši…..6.10., a pak 13.10 vše vrcholilo. Jeden den jsme měli i nezvané brigádníky tisícihlavé hejno špačků. Úplný závěr vinobraní provádělo celých 9 sběračů. Na vinných hlavách již skoro nebylo listí a tak se sbíralo dobře a rychle . Poslední hrozen byl sklizen v čase 12:44 hod. Následovala střelba sektů tak, že i špačci se křikem rozlétli. Úplny konec nastal společným obědem na mlýně a poděkováním od vinařů.

Svatomartinská husa na Půrynkách

Ve sklepě na Půrynkách je vždy pohoda, v krbu zatopeno, mladé vínko na stole a úsměvy na tvářích veteránů září víc než krb. Ještě více se rozzáří když dojede Laďa s dozami naplněných jídlem. V tomto případě zelím, dvěma druhy knedlíků a stehny z husy. Hlasy umlknou a všichni se věnují svým talířům přetékajícím jídlem. Naprostou spokojenost dovrší Svatomartinské vínko. Po večeři jsme dorazili plán akcí na příští rok a pomalu se chystali k přesunu z Půrynek na Belegrady. Cesta je vždy lemována různými vinnými sklípky a romantiku chvíle dokresloval svit měsíce. Degustace mladých vín se vždy protáhne. Cesta zpět na Půrynky již měla datum nového dne. U krbu se přesto rozjel mariášek, který ukončil až Zdeněk, prý že již chce v klidu spát….

Ránní probouzení se štamprlí slivovičky zvané zubní kartáček bylo těžké a pomalé. Našli se však tací, kteří připravili vše pro zdárný průběh snídaně.Ranní větrání jsme museli trochu zrychlit, protože František musel odjet domů a tak jsme ke kapličce jeli auty. Dál jsme již pokračovali bez Franty a to směrem na Vrbici. Patrové sklepy zvané U stráže krásně vynikaly v podzimním slunci. Počasím a scenériemi jsme byli tak uchváceni, že padlo rozhodnutí zajet ještě do Kobylí. Místní sklepní ulička má také své kouzlo a vévodí ji obrovský historický lis na hrozny.

Závěrečnou třešničkou našeho Svatomartinského setkání byl odpolední příjezd Sv. Martina na Půrynky. V Bílovicích je již tradicí, že přijíždí na černém koni. Za jízdy podával z demižonku Svatomartinské víno všem okolo a někteří z nás i mohli ochutnat. Příjezdem Sv. Martina oslavy začínaly , ale pro nás vlastně končily. Odebrali jsme se k vozidlům a šupajděli domů.

Laďo, díky za krásné necelé dva dny orámované nejen krásným počasím.

Dámská jízda – Lázně Luhačovice

Tradiční lázeňský pobyt našich milovaných poradkyň, se podle fotek, jeví jako velmi zdravý a pohodový. On tak ve skutečnosti i je. Všude jen léčivé prameny,zdravotní procházky, následný odpočinek,zdravá strava a pití, návštěvy cukrárny a vše zakončeno denní zdravotní dávkou slivovičky nebo vínka. Prostě vše jen pro zdraví a dle hlášky s nejmenovaného fimu – Tak to má být…..Poradkyně si dokonce našly čas i na předvolební mítink poslance Babiše a to se nestává každý den. V závěru pobytu měli i veteráni možnost ochutnat něco z toho , co lázně nabízejí a cestou domů se našel i čas na kafíčko se zákusky. Jančo juniorko, děkujem Ti za tvou organizaci pobytu v těchto krásných lázních.

Adventní den v Brně

Adventní vánoční čas je vždy krásný. Ten letošní v Brně krásný byl a navíc zimní se vším všudy. Dopolední štrapáce po Zelném trhu byla proto zkrácena a uchýlili jsme se do restaurace Špalíček, abychom se zahřáli studeným pivem a teplým obědem. Láďa prohlásil když neřídím , musím si dát pivo třeba i pod lavinů …..Po dobrém obědě a s prohřátými těly jsme vyrazili do ulic doprohlížet vše potřebné. Brněnského Draka, Dominikánské nám, velký vánoční strom i Joštovo sousoší. Nakonec vše dobře dopadlo a pod padajícím sněhem, s kapucí a se zmrzlýma rukama držíce posledního svařáčka jsme se rozloučili s letošním vánočním Brnem. Závěrečná opravdu zimní fotka celý adventní den plně vystihuje.

Vše zpracoval Kudrnáč